Svědectví o proroctví a naplnění Zjevení,
Boží nové smlouvy

- Zjevení Janovo 2-3 -

Archiv seminářů + důležité otázky a odpovědi

Ježíš přijde v duchu. V J 14,20 je napsáno, že v onen den poznáme, že jako je Ježíš v Otci, tak my jsme v Ježíši a on v nás. Jestliže však Ježíš přijde jako tělo, jak by mohlo být tělo v těle? To nedává smysl.

V Římanům 8,9 je napsáno, že kdo nemá ducha Kristova, ten není jeho. My jako tělo máme mít v sobě Kristova ducha.

Ve Zj 3,20 je napsáno, že Ježíš stojí u dveří a tluče a kdo by uslyšel jeho hlas a otevřel dveře, k tomu vejde a bude s ním večeřet. Vstoupí k nám Ježíš v čase Zjevení v tělesné podobě anebo duchovní?

Ve Zj 1,12-18 je popsána podoba někoho jako Syna Člověka, je to ten, který byl mrtvý a žije na věky věků (verš 18), je to tedy Ježíš. Podoba Ježíše, jak je popsaná, není podobou těla, ale podobou ducha, ostatně Jan ho vidí, když je v duchu (verš 10). Ve Zjevení 2-3 posílá Jan dopisy poslům sedmi sborů. V každém dopise se na začátku představuje odesílatel dopisu používaje podobu ve Zj 1,12-18. Odesílatelem všech dopisů a ten, který v dopisech mluví, je tedy Ježíš (Zj 2,18 Syn Boží). Na konci dopisů je vždy napsáno, že ten, který mluví (Ježíš) je Duch. Ježíš je tedy jako duch.

Ve Zj 22:17 je napsáno “Duch i nevěsta” praví “Přijď”. Kdo je Duch, který je s nevěstou? Podle Zj 19:7 je to Beránek, tedy Ježíš. Tedy Ježíš přichází jako duch a jako duch zve na svatební hostinu (viz také Mt 22 pozvání na svatební hostinu Syna).

Ve Sk 1,11 když se učedníci dívají do nebe, ale nevidí Ježíše, protože ho zakryl oblak, tak andělé říkají učedníkům, že Ježíš přijde zrovna tak, jak ho viděli odcházet, neboli přijde opět tak, že ho neuvidíme (v oblaku). Ježíš nevystoupil jako tělo do nebe, ale vystoupil tam jako duch. Proto vidíme, že po vzkříšení jako duch hlásá evangelium duchům ve vězení (1 Pt 3,19).

Dále, když Ježíš přijde, tak podle Lk 17,24 to bude jako blýskající se blesk, který září z jedné končiny pod nebem do druhé končiny pod nebem. Toto není popis vzhledu a chování těla, ale popis duchovních bytostí, které se míhají jako blesk (viz vidění Boží slávy v Ez 1).

Pokud Ježíš přijde jako duch, tak jak to, že je napsáno v Zj 1,7, že jej uzří každé oko (anebo také v Mt 24,29-31)? V J 16,10 Ježíš říká, že odchází k Otci a už ho neuvidíme, ale kdy ho znovu uvidíme? V Mt 23,39 je napsáno až přijde požehnaný, který přichází ve jménu Pána. Není tím myšleno, že by Ježíš přicházel ve jménu Ježíše, ale přijde někdo ve jméně Ježíše. My můžeme vidět toho, s kým Ježíš bude.

V J 15,23 je napsáno, že nenávidět Ježíše znamená nenávidět Boha, který byl v Ježíši. Stejně tak v J 14,9 je napsáno, že vidět Ježíše je jako vidět Otce, protože Otec je v Ježíši (J 14,10). Tedy Ježíše nemůžeme vidět jako tělo v čase jeho druhého příchodu, ale můžeme vidět toho se kterým je Ježíšův duch.

Proto je ve Zj 1:7 napsáno, že jej uvidí ti, kteří ho probodli. Myslí se tím vojáky, kteří žili před 2000 lety a dnes už dávno nežijí? Ve Zj 11 jsou lidé, kteří byli s Ježíšem a byli zabiti. Byli zabiti, protože měli Ducha Ježíše Krista. To, že probodli ty, kteří byli s Ježíšem znamená, že probodli Ježíše. (Mt 25,40 cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili).

Je zde myšleno sedm sborů v malé Asii, které existovaly v době apoštola Jana? Ve Zj 1,20 je napsáno, že to je tajemstvím. Kdyby Ježíš myslel doslovně sedm sborů, které byly v té době, nebylo by to pro nás žádným tajemstvím. Ve Zjevení se objevují celkem tři tajemství. Podobně jako ve Starém zákoně bylo jedno tajemství a tím byl Ježíš (Ko 1,26-27, Ko 2,2). Toto tajemství nikdo v době starého zákona neznal, ale až když se naplnil čas a proroctví o Ježíši se naplnilo, tak se objevil Ježíš a lidé mohli poznat toto tajemství. Slova Zjevení jsou proroctvím (Zj 1,3, Zj 22,18-19). Není to slovo, které by se naplnilo, v době, kdy bylo psáno. Co je těch sedm sborů v Asii můžeme poznat až v době, kdy se ta proroctví naplní. Pokud někdo tvrdí, že zná toto Boží tajemství, přestože se Zjevení ještě nenaplnilo, nemluví pravdu.

Dále, události Zjevení se odehrávají v těchto sedmi sborech, na místě, kde se objevuje sedm zlatých svícnů. Co je významem těchto sborů a svícnů? Ve starém zákoně Bůh nechal Mojžíše postavit svatyni podle vzoru v nebi (Ex 25,8-9) a tato svatyně slouží jako předobraz nebo stín budoucích věcí (He 8,5), tedy ukazuje na něco v budoucnosti. Svatyně byla rozdělena na první a druhý stánek (He 9,2-5), kde v prvním stánku se nacházel mimo jiné svícen a v nejsvětější svatyni se nacházela schrána smlouvy. Je napsáno, že tato svatyně je obrazem přítomného času (He 9,9) a Ježíš o sobě říká, že on je ta svatyně (J 2,21), jako ten pravý velekněz vstoupil do nejsvětější svatyně. Předtím tu ovšem byl první stánek, ve kterém se nacházel svícen. V Mal 3,1 je napsáno, že nejprve musí přijít posel, který připraví cestu, než se objeví Panovník, kterého hledáme. Tím, kdo připravuje cestu pro Ježíše a přichází jako svícen (lampa) je Jan Křtitel (J 5,35). On oznamuje Ježíšův příchod. Stejně tak ve Zj 1,20 sedm zlatých svícnů se odkazuje na tento první stánek v době Mojžíše, kde se vyskytoval svícen a sedm sborů (sbor nebo svatyně jako místo, kde přebývá Boží duch) rovněž na tuto svatyni, první stánek, který se neodkazoval na fyzickou budovu, ale na toho, který připravuje cestu podle Mal 3,1. Stejně jako ve starém zákoně, sedm sborů a sedm zlatých svícnů jsou předobrazem budoucích věcí.

Proč je tedy zmíněno sedm sborů v Asii, pokud Ježíš neměl na mysli doslovných sedm sborů v tehdejší době? Když se podíváme do Zjevení, tak častokrát se užívají jména a místa, kterými se něco připodobňuje. Například ve Zj 11,8 se mluví o místě, které je jako Sodoma a Egypt a taky jako Golgota, není zde myšleno, že by se to místo doslovně nacházelo v oblasti Sodomy a Egypta, ale je to podobenstvím. Nebo v Iz 60,14 se píše, že přijdou k “Tobě” a nazvou tě Siónem, městem Hospodinovým. Vypadá to, že Bůh nazývá Izajáše městem, Siónem, ale opět, je to proroctví zapsané v podobenství, které ukazuje na Ježíše. Stejně tak sedm sborů v Asii se stává podobenstvím a realitou sedmi sborů se v našem čase stává Svatyně stánku a jejich sedm poslů, kde se odehrávají události Zjevení.

Ve Zjevení kapitole 1 jsme viděli, jak Ježíš přichází k Janovi a dává mu příkaz poslat dopisy sedmi sborům. Podle tohoto nařízení Jan dopisy posílá sedmi poslům sedmi sborů. Obsah dopisů ve Zjevení 2 a 3 má vždy podobnou strukturu. Nejdřív je představen odesílatel, což je Ježíš, jehož podoba vždy odpovídá popisu ve Zj 1,12-16. Na konci každého dopisu jsme vždy upozorněni na to, že kdo má uši, má slyšet, co Duch praví sborům. Ježíš tedy jako duch dává Janovi, který je tělo, psát dopisy. Poté, co je představen odesílatel, vidíme pojmenování problému – sedm sborů má z něčeho činit pokání a také má s někým bojovat a zvítězit nad nimi. Má porazit Nikolaity, synagogu Satanovu, Baláma a Baláka, ženu Jezábel. Všechny tyto obrazy ukazují na to, čemu poslové nemají podlehnout, ale mají nad tím zvítězit.
V závěru dopisu pak vidíme požehnání pro toho, kdo zvítězí. Ježíš nechává poslat dopisy sedmi sborům s prosbou, aby se sedm poslů navrátilo na správnou cestu a nebyli svedeni zlým duchem. Kdo v tomto boji obstojí, získá přislíbená požehnání.

Požehnání je ve Zjevení 2-3 celkem 12, jsou to: právo jíst ovoce stromu života, který je v Božím ráji, věnec života, druhá smrt mu neublíží, skrytá mana, bílý kamének, hvězda jitřní, bílé šaty, jméno zapsané v knize života, být sloupem ve svatyni Boha, mít na sobě zapsané jméno Boha, jméno svatého města nového Jeruzaléma a Ježíšovo nové jméno a usednout na Ježíšův trůn.

Ono vítězství pak není nic náhodného, ale ten, kdo vítězí, musí bojovat a vítězit s konkrétním nepřítelem, který se ve Zjevení objevuje. Ve Zjevení 2-3 je tento nepřítel pojmenován různými jmény zmíněnými v prvním odstavci. Ve Zjevení 13 vidíme šelmu, která vychází z moře a má pravomoc a sílu od draka. Drak je ďábel a satan (Zj 12,9; Zj 20,2).

Abychom biblicky porozuměli, kdo má být ten, kdo vítězí, podívejme se na jedno z dvanácti požehnání, které mu má být dáno. Ve Zj 2,26-27 se píše o železné berle, skrze kterou je tomu, kdo zvítězí, dána vláda nad národy. Ve Zj 12,5 je přislíbeno, že železná berla bude dána chlapci, který se narodí z ženy, která je oděna sluncem, měsícem a hvězdami (Zj 12,1-2). Pokud tedy tento chlapec zvítězí, stane se tím, kdo zvítězil a budou mu moci být dána požehnání ze Zjevení 2-3. Můžeme namítnout: není ten, kdo vítězí Ježíš? Když se ale podíváme do Zjevení 2-3 pozorně, požehnání pro toho, kdo vítězí jsou od Ježíše. Ježíš nedává tato požehnání sám sobě, ale tomu, kdo v čase naplnění bude bojovat a zvítězí nad šelmou (drakem) ze Zjevení 13 a 12.

Zbraní, skrze kterou ten, kdo vítězí, zvítězí jsou krev Beránkova a slovo svědectví. Pokud je tu vítěz podle naplnění Zjevení, musí mít svědectví. Musí vědět, s kým bojoval a jakým způsobem, na jakém místě. A to všechno musí být jasně ověřitelné v Písmu. Jinak to může být ten, kdo vítězí, o kterém je psáno ve Zjevení 2-3.

Ten, kdo vítězí mimo jiné získá hvězdu jitřní (Zj 22,16 Ježíš je hvězda jitřní) a usedne na Ježíšův trůn (Zj 3,21). Je tedy prorokováno, že Ježíš bude s tím, kdo vítězí. Pokud se někdo takový objevil, je v zájmu všech věřících si ověřit, zda se skutečně jedná o toho, kdo vítězí prorokovaného v Bibli, protože právě s ním má být Ježíš. Pokud tedy chceme v čase naplnění Zjevení najít místo, kde působí Ježíš, musíme najít toho, kdo vítězí.